Tam venku všechno jasné světlo se vytratilo. Listí ožehlé krví se postupně ze stromů ztrácí. Chlad se šíří krajem, velmi krutý jest, však sníh ještě nedotáh. Děvočka ve svetru na svého milého čeká u hradeb vedoucích do věčných fantazií. A hle, osudová píseň tiše pobrukuje takty melancholie.

Máte rádi dětské říkánky? Já taky. Takže jednu přebásněnou písničku Vám tu dnes s radostí nasdílím. Jakákoli podobnost s realitou… je vlastně přirozená. Kafe došlo Kafe došlo, kafe došlo, Kdopak nám ho připraví? Promotéři houby dělaj a starosti nemají. Marťa kašle, Věra smrká, Káťu chytla migréna. Zákazníci brzy dostaj každýho na kolena.

Kdo mě sleduje už delší dobu, případně sleduje můj Instagram a občasné Stories, nejspíš mu neunikl drobný fakt, že už delší dobou mám kvůli alergii na lepek patřičnou dietu. Pokud byste si chtěli připomenout, jaké byly první dny a lednové zjištění a potvrzení, můžete si osvěžit paměť, případně poprvé přečíst článek na blogu. Prvních pár měsíců, tzv. „krizových“, mám za […]

Na pražských literárních dílnách, které vede Terka Matoušková, zpravidla procvičujeme, co všechno dokážeme napsat. Cílem tohoto experimentu bylo, zda autor dokáže napsat postavu, která bude umístěna v budoucnosti nebo v minulosti, a která zároveň bude povídat o autorovi. Poněvadž jsem mírně nestíhala, zkrátila jsem své vyprávění na minimum, ale pointa zůstává stejná, jakou jsem si ji na začátku vymyslela. K tomu, jak jsem […]

„Nezáviď nikomu, protože nevíš, zda neskrývá něco, co bys s ním za žádnou cenu nevyměnil.“ -Strinberg August ~ ♥ ~ Kdyby to ráno jenom tušila, jaké pozdvižení svou pouhou přítomností ve městě způsobí, nejspíš by si dala mnohem víc záležet na tom zůstat ostatními poníky nepoznána. Cítila všechny ty pohledy, které ji překvapeně, jindy šokovaně pozorovaly. Docela jasně […]

Láska Mno. To bychom měli o tom, jak jsme se seznámili, dali dohromady, takové menší žárlení (kdo to měl sakra vědět?!) a teď bych vám mohl říct, jak to vlastně bylo dál. Pokud vás to tedy baví a raději byste se nevrátili do pekel, odkud jste se vzali… nebo vlastně ne, teď přehánět nebudu. Fluttershy jsem miloval. Ze všeho nejvíc na světě. […]

A je tu třetí část ze čtyř. Tentokrát na téma… Žárlivost Přemýšlím, kde jsem se svým vyprávěním skončil. Po takové době je to docela záhul. Ó, už si vzpomínám! Takže jak to bylo dál. Ubíhaly dny, následně týdny a měsíce. Nikdo o tom, že jsme my dva víc než jen přátelé, co spolu čajíčkují, netušil. Díky všem pradávným. Hned […]

Není to tak dávno, co jsem se ze dne na den musela zúčastnit některé z četných literárních soutěží. I když jsem o tom nechtěla mluvit, byla jsem tehdy v hodně špatném duševním stavu. Kvůli zjištěné alergii se mi protočil svět a i když už to dneska beru s nadsázkou a jako normální věc, ty dva měsíce zpátky jsem fakt nemohla. Navíc se do toho začala montovat […]

Dominik Landsman. Že vám to jméno něco říká? Taky aby ne, pokud se pohybujete v blogerských kruzích a sledujete dění kolem Blogerky roku, tak víte, že už se svým blogem dvakrát vyhrál blogera roku. Na Facebooku neustále aktivní a rady do života dávající fotřík ovšem vydal i knížky. A co taky jiného, než právě deník jednoho otce, tedy příspěvky z jeho blogu. Už […]

Je to už nějaký čas, co se tady objevila první část povídky k projektu Festival párů. Tudíž nastal čas, abych Vám odhalila, co se vlastně dělo dál… Sblížení Takže zrekapitulujme si to. Byl jsem kámen. Elementy mě napodruhé vysvobodily. Měl jsem navázat tu děsnou věc. Stalo se. Všechno by se zdálo v pořádku. Tedy, alespoň pro ně. […]