Hlídka [DRABBLE]

Drabble

Objal ji. „Rád tě vidím, Flurry.“
„Já tebe také,“ usmála se. Chystal se ji políbit, když najednou znejistila. „Počkej chvíli,“ šeptla, ustoupila a zvolala: „Stráže! Stráže, pomóóóc!“
Do pár sekund stál v obležení místní hlídky. Zmateně koukal od Flutty ke strážím a zpět, ta se však zaměřila jen na jednoho z nich. „Jako vážně?“
„Musím tě chránit, Flutty!“ prohlásil rázně Shining Armor.
„Už dávno nejsi v královské hlídce, tati!“ Přistoupila zpátky ke svému milému a než se nadál, měl její rty na těch svých, přímo před přihlížejícím vládcem říše.
Její otec mě zabije, pomyslel si a nechal se unášet vášní.

Verdikt [DRABBLE]

Drabble

Věděl jsem, že verdikt bude bolet. Tušil jsem, že ona sama tenhle trest přijme s chladným klidem, tak jako všechno. Vždycky takováhle byla. Ani nový život, který díky původně vražedné pilulce mohla začít, ani přátelé, které potkala, její ledový charakter nijak nepoznamenali.
Pomyslel jsem na svou milovanou Ran. Jak na tuhle zprávu bude reagovat ona?
„Sbohem, Haibaro.“
Nic jako konečné odvolání pro nás dva neexistuje. Bud nás zabijí oni, nebo to můžeme udělat sami.
„Sbohem, Kudó.“
Celou se ozvaly dva výstřely, vzápětí bolestivé výkřiky. Po chvíli už na zemi ležela dvě zakrvácená mrtvá těla, která Vrány mohly vyklovat dle libosti.

Krásný blázínek [DRABBLE]

Drabble

„Věděla jsem, že máme praštěnou spolubydlící, ale že by až tak?“
„Nech ju, nevidíš, jakou má z toho radost?“
„Taká pěkná holka a takhle jí šiblo.“
„A kdo kdy řekl, že nemůže být krásným blázínkem?“
Smutně se usměji. Dávno jsem zavřela oči a nechala se unášet mocí deště. V euforii jsem se jako lesní víla roztančila po chodníku.
„No jako fakt, to se přece nehodí.“
Právě díky tomuto zázraku přírody totiž nikdo nezaznamená ty slané kapky vycházející z mých očí. Nikdo po tomhle nebude řešit, že mám rozmazanou řasenku. Nikdo se nebude vyptávat, co trápí mé srdce.
„Děkuji,“ pošeptám vděčně.

Kolovrátek [DRABBLE]

Drabble

První, druhá, třetí, čtvrtá.
V hlavě už mi mnoho dní zní jednotlivé tóny šlápnutí, jeden za druhým.
První, druhá, třetí, čtvrtá.
Mým kopýtkům už pomalu dochází síly.
První, druhá, třetí, čtvrtá.
Tak ráda bych znovu promluvila.
První, druhá, třetí, čtvrtá.
Tak ráda bych znovu zpívala, znovu ze svého hrdla vydala ten kouzelný hlas.
První, druhá, třetí, čtvrtá.
Tu malebnou melodii, kterou mi mnohotvárný démon svou ohavnou lví tlapkou vzal.
První, druhá, třetí, čtvrtá.
Čím jsem si to zasloužila, že teď ve věži žiji a ze slámy zlato předu?
První, druhá, třetí, čtvrtá.
Ó, princi se zlatým srdcem, kdepak jenom jsi?

Psaníčko [DRABBLE]

Drabble

„Milostný psaníčko!“
Rychle skrývám dotyčný papír do sešitu.
„Tys psala milostný psaníčko!“
„Ni,“ pípnu, v obličeji rudá jak rak.
„No to určitě,“ prohlásí rozhodně Mája a vrhne se mi po sešitě, který v rychlosti blesku zatáhnu na svůj klín. Má spolužačka v tom ale vidí jasnou odpověď. „Takže mám pravdu,“ nastaví ruku. „Naval!“
Můj obličej už začíná připomínat rajče. Když už Mája pochopí, že takhle to nepůjde, vezme do ruky můj penál a začne v něm šmátrat. „Je to tvůj milááášek, ne? Naval papír a dostaneš ho zpátky!“
Pobaveně se uchechtnu. Tak ať. Ale psaníčka k příběhu mi číst nebude.

První [DRABBLE]

Drabble

Vydechnu. V hlavě se mi neustále přehrává jen pár minut starý incident. Lehce si bříšky prstů projedu rty. Začínám si uvědomovat, jak rudá musím být v obličeji a snažím se sama sebe uklidnit. Moc se mi to nedaří. V hlavě mi svou líbeznou píseň hraje panika.
Co když jsem něco pokazila? Co když se mu to nelíbilo? Co když jsem neměla hebké, příjemné rty? Co když tenhle polibek nebyl podle jeho gusta?
„Mám tě rád, Ajumi,“ ozývají se mi v hlavě jeho poslední slova před rozloučením, těsně před tím osudným okamžikem. „Víc než jako pouhou kamarádku.“
Kdybys tak věděl, Gento…

Svoboda [DRABBLE]

Drabble

„Dostanu tě od nich, Šiho. Ať se stane cokoli, slibuji, že budeš moct žít normální život jako milióny jiných dívek… Budeš svobodná.“
Jako obvykle jsem při sobotním večeru seděla ve své laboratoři. Hlavou mi zněly nedávná slova mé sestry. Opravdu něco jako svoboda existuje? A co to vůbec je? Vždyť i během studia ve Státech jsem byla neustále pod dohledem. Je možné, že by mě byli ochotní pustit? Že bych už za zády necítila jejich neustálou přítomnost? Že bych byla se svou sestrou, našla si přátele, možná i první lásku? Že bych už nikdy neviděla jeho? Byla to nádherná představa.

Po škole [DRABBLE]

Drabble

„Přiznej barvu, kámo,“ začal jednou Bandie Rock v mírně podnapilém stavu. „Co bys chtěl dělat po škole?“
Jeho příteli zaskočil zrovna popíjený doušek piva. Bandie ho poklepal po zádech a když se mu konečně ulevilo, ulevil si slovně: „Si děláš prdel, ne?“
„Ale vůbec ne,“ zvolal nadšeně Bandie. „Sám sbalím bohatou klisňajdu… no ty kráso, možná i samotnou princeznu! A budu si žít jako pán.“
„No to určitě, ty pako,“ odbyl ho spolužák. „Možná tak ve snu.“
O mnoho let později si Shining Armor zrovna na tuhle pravidelnou páteční pijandu vzpomněl ve společnosti své milované. ‚Kéž bys tak věděl, kamaráde.‘

Zmrzlina [DRABBLE]

Drabble

„Ale zmrzlina je krom jiného i sladká.“
To je věta, kterou mi řekl v Tropickém parku. Na našem prvním, tehdy pouze kamarádském, rande. Navzájem do sebe tajně zamilovaní.
Začala jsem chápat, proč byl v posledních letech tolik odtažitý. Chápala jsem, kde se na celé dny ztrácel a ačkoli jsem to prvně nechtěla přiznat a přisuzovala to troše alkoholu v krvi, věděla jsem, odkud má ty jizvy na těle.
Chtělo se mi brečet, řvát. Chtěla jsem se zbavit nafouknutého bříška.
Chladný, ale sladký.
Byla to perfektní definice Kaita Kuroby, otce mého prozatím nenarozeného dítěte. A mezinárodně známého kriminálníka s kódem 1412.

Výstřely [DRABBLE]

Drabble

První výstřel na chvíli ohlušil veškerý okolní svět.
Zamrazilo jí v zádech.
Byl tady.
Věděla to.
Cítila ho.
Váhavě se otočila.
Na tváři mu hrál vítězný úsměv.
„Gine,“ hlesla.
V ruce pevně držel pistoli, kterou na ni mířil.
Nemohla uhnout pohledem. Hned by totiž spatřila čerstvou mrtvolu jindy malého chlapce, který díky jejímu dočasnému protijedu opět získal své staré tělo, stejně jako ona. A navíc byly vrahovy oči stále tak nádherné…
Tak neodolatelné.
„Hra skončila, Sherry,“ prohlásil chladně.
Druhý výstřel. Tentokrát do jejího čela.
Ve chvíli se sesunula dolů. Poslední, na co stihla pomyslet, byla vzpomínka na jejich první polibek.