Kafe došlo!

Máte rádi dětské říkánky? Já taky. Takže jednu přebásněnou písničku Vám tu dnes s radostí nasdílím.

Jakákoli podobnost s realitou… je vlastně přirozená.

Kafe došlo

Kafe došlo, kafe došlo,
Kdopak nám ho připraví?
Promotéři houby dělaj
a starosti nemají.

Marťa kašle, Věra smrká,
Káťu chytla migréna.
Zákazníci brzy dostaj
každýho na kolena.

Malá hra (POVÍDKA)

Na pražských literárních dílnách, které vede Terka Matoušková, zpravidla procvičujeme, co všechno dokážeme napsat. Cílem tohoto experimentu bylo, zda autor dokáže napsat postavu, která bude umístěna v budoucnosti nebo v minulosti, a která zároveň bude povídat o autorovi. Poněvadž jsem mírně nestíhala, zkrátila jsem své vyprávění na minimum, ale pointa zůstává stejná, jakou jsem si ji na začátku vymyslela. K tomu, jak jsem některým zúčastněným nejspíš způsobila literární šok, se vyjadřovat nebudu.

Co Vy na to?

Malá hra

Znuděně se prohraboval ve starých svazcích knihovny letního zámečku. Nikdy by neřekl, že by se do tohoto prazvláštního světa mohly dostat příběhy ze Země. Natož přímo celé svazky titulů bez jediného škrábnutí, v jeho světě staletími v prachu zapomenuté.

Pokračovat ve čtení „Malá hra (POVÍDKA)“

Ztráty & nálezy [TVŮRČÍ PSANÍ]

Páni. Už je to měsíc a půl, co začal nový školní rok. Člověk by tomu až nevěřil. A s novým školním rokem přišel i druhý rok tvůrčího psaní. Osobně jsem dost zvědavá, co všechno letos budeme psát a s jakými útvary se setkáme tentokrát.

Na včerejší hodině jsme dostali za úkol napsat krátkou básničku s dobrou rytmikou na téma „ztráty a nálezy„. Nejsem si jistá, zda-li je to úplně správně, ale dílečko se mi líbí. 🙂

Tvurci_psani

Sedí mužík na židličce,
nechal mozek ve školičce.
Hledí, slídí, vzpomíná,
co to vlastně všechno zná.

Vedle něj si mladík sedí,
na monitor stále hledí.
Zapisuje všechnu bídu,
nemá příliš mnoho splínu.

„Ale vůbec, pane Rajt,
nejste žádnej policajt.
Nemůžete přeci za to,
že vám kdesi šlohli auto.“