Malá hra (POVÍDKA)

Na pražských literárních dílnách, které vede Terka Matoušková, zpravidla procvičujeme, co všechno dokážeme napsat. Cílem tohoto experimentu bylo, zda autor dokáže napsat postavu, která bude umístěna v budoucnosti nebo v minulosti, a která zároveň bude povídat o autorovi. Poněvadž jsem mírně nestíhala, zkrátila jsem své vyprávění na minimum, ale pointa zůstává stejná, jakou jsem si ji na začátku vymyslela. K tomu, jak jsem některým zúčastněným nejspíš způsobila literární šok, se vyjadřovat nebudu.

Co Vy na to?

Malá hra

Znuděně se prohraboval ve starých svazcích knihovny letního zámečku. Nikdy by neřekl, že by se do tohoto prazvláštního světa mohly dostat příběhy ze Země. Natož přímo celé svazky titulů bez jediného škrábnutí, v jeho světě staletími v prachu zapomenuté.

Pořád tady slídíš?“ uslyšel za sebou medový hlas své ženy. Překvapením nadskočil. „Ailís,“ oslovil ji značně zaskočeně.

Nebuď tak překvapený, drahý.“ Škádlivě ho bříšky prstů jemně pohladila po ramenou, obešla ho a věnovala mu zamilovaný úsměv na rtech i v očích. Letmě se dlaní dotkla jeho tváře a během chvilinky měl její rty na těch svých. Když ho konečně pustila, bez jediného slůvka se otočila k policím knihovny a hleděla na všechny ty svazky před sebou. Najednou z poličky vytáhla útlou knížečku. „Je máj,“ řekla jen jakoby mimochodem. „Víš, co to znamená?“

Nemám sebemenší ponětí,“ zamumlal znuděně a chtěl se otočit k protějším poličkám, když tu princezna otevřela knížečku na prvních stránkách a začala něžným procítěným hlasem předčítat: „Byl pozdní večer, první máj, první máj, byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas… říká ti to něco?“

Můžeš hádat, rovnou třikrát,“ pokrčil rameny. „Zní to děsně romanticky.“

Mácha. Rakouská monarchie. První polovina devatenáctého století. Dnešní české země.“

S tímhle na mě nelez,“ brblal.

Ale no ták, je to klasika,“ snažila se ho ukonejšit Ailís. „Tak co jsi četl? V době, kdy jsi byl ještě ve vašem světě?“

Zamyslel se. „Ujížděl jsem na fantasy,“ přiznal.

No vidíš,“ usmála se jeho žena a ladně zamířila k dalším poličkám o pár metrů dál. „Nějaké jsou přímo tady. Budeme pokračovat v českých autorech?“

Na ňákou prťavou zemičku kdesi z Asie tu od nich máte poměrně dost knížek.“

Ze střední Evropy, můj milý,“ opravila ho agartská princezna a vzala do rukou jeden ze svazků v knihovničce. „Nezapomínej, že naše rodina byla poznamenána krví jisté dívky právě z končin tohoto státečku. Dědeček mého dědečka se nedokázal vzdát kultury země své matky. Takže českých věciček je tu zkrátka a dobře habaděj, že bys z nich mohl číst až do svého královského důchodu.“

Fajn, fajn, moc kecáš.“

Taky tě mám ráda,“ políbila ho letmě na tvář. Z jejího tónu šel krásně slyšet sarkastický nádech. „Na!“ podala mu malou knížečku s barevnou obálkou. „Zahrajeme si hru.“

Tak hru, jo?“ V představách mu vyvstaly zajímavé obrazy týkající se jejich večerního programu, při kterých se nedokázal alespoň malinko zasnít. „Jakou?“ vyhrkl dřív, než si stačil uvědomit, že posezení u vína a drobného dobrodružství se to týkat nebude.

Ailís jen elegantně natáhla ruku ke knize, kterou držel v ruce, otevřela ji na úplně poslední dvoustránce (nikdy si nezapamatoval, jak se téhle prokleté části říká) a ukázala na přebal, kde bylo nadepsáno jméno autorky a její fotografie. „Máš tady jméno, evidentně tehdy ještě mladé, dívky. Autorky této knížky. Co bys mi o ní podle tohoto obrázku dokázal říct?“

Upřeně pohlédl na fotografii před sebou a zhluboka se zamyslel. „Šedá myš,“ vypadlo z něj. „Studentka. Ostýchavá, ovšem podle výrazu v očích milá osůbka.“ Ztichl a otráveně pohlédl na svou manželku: „Ještě něco?“

Klidně pokračuj,“ pobídla ho vesele Ailís. „Jsem zvědavá.“

Nemám proč.“ Zaklapl knihu a než stačila cokoli říct, kráčel si to k dveřím z knihovny. Ještě na ni zavolal: „Až najdeš lepší hru, ozvi se, jo?“

2 komentáře

  1. Veľmi zaujímavý námet a záver. Brutálne sa mi to páči, najmä ten záver . Aj keď ten ich vzťah nevyzerá príliš šťastne 😀 Zrejme to bude namosúrený hrdina no 😛

    1. Děkuji. 🙂
      Příběh tak nějak navazuje na situaci, kterou mám připravenou pro novelu. Princátko z našeho světa, který byl pro dobro obou světů „zaprodán“ do protějšího světa, ve kterém měl dohodnutý sňatek právě s Ailís. Takže úplně šťastný vztah to není ani pro jednoho, ovšem vzhledem k pravidlům světa s tím bohužel nic nenadělají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *