Krátce o bezlepkové dietě po pěti měsících

Kdo mě sleduje už delší dobu, případně sleduje můj Instagram a občasné Stories, nejspíš mu neunikl drobný fakt, že už delší dobou mám kvůli alergii na lepek patřičnou dietu. Pokud byste si chtěli připomenout, jaké byly první dny a lednové zjištění a potvrzení, můžete si osvěžit paměť, případně poprvé přečíst článek na blogu.

Prvních pár měsíců, tzv. „krizových“, mám za sebou. Pochopila jsem, jaký rozdíl je mezi alergií na lepek a celiakii. Naučila se relativně dobře ovládat své chutě vzít si kousek chleba nebo rohlík, i když ne vždy odolám (když ono to tak voní!). Postupně si obohacuji svou kuchyni o nové chutě a především recepty, které s touhle dietou můžu vařit. Občas něco dobrého upeču a zjišťuji, že bezlepkové těsto je (alespoň pro mě, i když mi to potvrdilo i pár známých, kteří měli tu možnost ochutnat mé muffiny) mnohem chutnější, než normální těsto. Neříkám, že peču často, ale když už mám tu možnost a především čas, ráda náš internát obohatím o vůni čerstvě upečených mňamek. A hlavně už se i většina mé rodiny naučila, že normální jídlo obsahující pšeničnou mouku zkrátka a dobře nemohu pozřít. A kdyby, tak jenom minimálně.

Zklidnily se mi příznaky a vyrážky, kterými jsem trpěla? Rozhodně. I když mě v posledních týdnech spíš trápí sluníčko (přeci jen mám dost světlou kůži, která se rychle spálí), vyrážky z lepku se téměř vytratily a nadýmání mě netrápí tolik jako poslední dva roky. Celkově se cítím o dost lépe.

Ale aby to nebylo jen o pozitivech. Nerada to říkám, poněvadž moje doktorka mi tvrdila, jak bych mohla při téhle dietě i zhubnout… no, myslím, že obrázek promluví za mě.

Ne, teď doopravdy. Mám pořád neskutečný hlad. Mám potřebu jíst mnohem častěji, než jsem byla přivyklá. S tím souvisí i výdaje. Nebudeme si nic nalhávat, bezlepkové potraviny jsou často daleko dražší, tudíž to i docela leze do peněz. Taky si jen tak nemůžu vyrazit s kamarády ven na jídlo – v KFC bych s největší pravděpodobností mohla leda hranolky a bezlepkový burger z mekáče se mi fakt kupovat nechce. To raději umřu hlady. A nejistý příspěvek až 3 000,- na půl roku od pojišťovny toho tolik neuhradí, i když je příjemné, že se alespoň trochu snaží zlepšit finanční situaci v rodinách s takovýmto dítkem, případně studentům.

Co dodat? Není to tak zlé, jak se rádo zdá. Znám lidi, kteří mají krok alergie na lepek i alergii na laktózu. Neumím si představit, že bych měla ještě omezenější výběr potravin, než mám teď. Představa, že bych si na snídani nemohla dát müsli s mlékem či jogurtem. A pokud cítíte, že potraviny s lepkem vám dvakrát nesedí, možná bych přece jen zvážila návštěvu doktora. Může vám dost pomoct do budoucna. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá cookies. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close