Krátce o bezlepkové dietě po pěti měsících

Kdo mě sleduje už delší dobu, případně sleduje můj Instagram a občasné Stories, nejspíš mu neunikl drobný fakt, že už delší dobou mám kvůli alergii na lepek patřičnou dietu. Pokud byste si chtěli připomenout, jaké byly první dny a lednové zjištění a potvrzení, můžete si osvěžit paměť, případně poprvé přečíst článek na blogu.

Prvních pár měsíců, tzv. „krizových“, mám za sebou. Pochopila jsem, jaký rozdíl je mezi alergií na lepek a celiakii. Naučila se relativně dobře ovládat své chutě vzít si kousek chleba nebo rohlík, i když ne vždy odolám (když ono to tak voní!). Postupně si obohacuji svou kuchyni o nové chutě a především recepty, které s touhle dietou můžu vařit. Občas něco dobrého upeču a zjišťuji, že bezlepkové těsto je (alespoň pro mě, i když mi to potvrdilo i pár známých, kteří měli tu možnost ochutnat mé muffiny) mnohem chutnější, než normální těsto. Neříkám, že peču často, ale když už mám tu možnost a především čas, ráda náš internát obohatím o vůni čerstvě upečených mňamek. A hlavně už se i většina mé rodiny naučila, že normální jídlo obsahující pšeničnou mouku zkrátka a dobře nemohu pozřít. A kdyby, tak jenom minimálně.

Zklidnily se mi příznaky a vyrážky, kterými jsem trpěla? Rozhodně. I když mě v posledních týdnech spíš trápí sluníčko (přeci jen mám dost světlou kůži, která se rychle spálí), vyrážky z lepku se téměř vytratily a nadýmání mě netrápí tolik jako poslední dva roky. Celkově se cítím o dost lépe.

Ale aby to nebylo jen o pozitivech. Nerada to říkám, poněvadž moje doktorka mi tvrdila, jak bych mohla při téhle dietě i zhubnout… no, myslím, že obrázek promluví za mě.

Ne, teď doopravdy. Mám pořád neskutečný hlad. Mám potřebu jíst mnohem častěji, než jsem byla přivyklá. S tím souvisí i výdaje. Nebudeme si nic nalhávat, bezlepkové potraviny jsou často daleko dražší, tudíž to i docela leze do peněz. Taky si jen tak nemůžu vyrazit s kamarády ven na jídlo – v KFC bych s největší pravděpodobností mohla leda hranolky a bezlepkový burger z mekáče se mi fakt kupovat nechce. To raději umřu hlady. A nejistý příspěvek až 3 000,- na půl roku od pojišťovny toho tolik neuhradí, i když je příjemné, že se alespoň trochu snaží zlepšit finanční situaci v rodinách s takovýmto dítkem, případně studentům.

Co dodat? Není to tak zlé, jak se rádo zdá. Znám lidi, kteří mají krok alergie na lepek i alergii na laktózu. Neumím si představit, že bych měla ještě omezenější výběr potravin, než mám teď. Představa, že bych si na snídani nemohla dát müsli s mlékem či jogurtem. A pokud cítíte, že potraviny s lepkem vám dvakrát nesedí, možná bych přece jen zvážila návštěvu doktora. Může vám dost pomoct do budoucna. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *