Jeseň

Tam venku
všechno jasné světlo se vytratilo.
Listí ožehlé krví
se postupně ze stromů ztrácí.
Chlad se šíří krajem,
velmi krutý jest,
však sníh ještě nedotáh.

Děvočka ve svetru
na svého milého čeká
u hradeb vedoucích
do věčných fantazií.

A hle,
osudová píseň
tiše pobrukuje
takty melancholie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *