Někdy je knihovna kousek od školy výhodou. Pokud máte stejně jako my spoustu četby a málo času, je to skvělá úspora času. A jindy je prokletím. Zvlášť, když se jdete o obědové pauze projít ven s přítelem a bez jakýchkoli dokladů se stavíte i v knihovně, kde na vás doslova volá knížka, o kterou jste před vydáním měli velký zájem a víte, že bez ní se neodejdete. […]

Jeden z nejvýznamnějších čínských básníků všech dob se narodil roku 712 na severovýchodě Číny. Po smrti své matky se Tu Fuův otec znovu oženil (z tohoto sňatku vzešli další čtyři potomci, které Tu Fu v básních často zmiňuje) a svého syna dal na výchovu k sestře. Vyrůstal se svým bratrancem, ovšem když oba chlapci vážně onemocněli, údajně dala přednost jeho uzdravení před […]

Jakožto budoucí knihkupci máme ve škole i jednou do týdne praxi. Pokud nepočítám minulý rok, kdy jsem dělala v Luxoru na Václaváku (peklo na zemi) a některé dny letos v knikupectví Seidl, kdy občas není co dělat, je to příjemná předzvěst víkendu. V rámci praxe se občas ovšem dostávám do situací, které by se jindy nestaly, případně bych na ně nenarazil. Jako třeba dneska. To jsem […]

Je úterý večer. Unaveně posedávám v posteli, na klíně mám spokojeně předoucího kocoura a kousíček ode mně leží položený netbook, na kterém se chystám psát další řádky chystané povídky. Ani trochu se mi do toho ale nechce. Přemýšlím, jestli mi to vůbec stojí za řeč a raději si nepustím film nebo nepůjdu spát. Vyhrává varianta filmu, vyháním kocoura na peřinu a pouštím můj malý […]

Na fóru Bronies.cz se před nedávnem objevila nová challenge. Jen podle názvu je zřejmé, o co asi žánrově půjde, co to obnáší? Napsat čtyři minipovídky na jakékoli dvě postavy z universa MLP:FiM podle zadaného témata. A prvním byla… Touha Víte, nikdy jsem v takovou tu divnou věc jménem láska nijak zvlášť nevěřil. Natož přátelství. No fuj, to byste po mně […]

Už je to nějaký čas, co jsem u nás ve městě zahlédla plakáty ke koncertu Jarka Nohavici a dalších hvězd české hudební scény v nedaleké Vendryni. Začala jsem hledat víc a hle, ono to bylo natáčení nového filmu zvaný Muzzikanti. Můj záměr některý z dvou blízkých koncertů navštívit zhatil pobyt v nemocnici a tak jsem si stejně jako ostatní musela počkat, až se […]

Probouzím se do čtvrtečního rána. Postel, na které jsem strávila noc, už mi není tak cizí; před třemi týdny to bylo tisíckrát horší. Zachumlám se do peřiny. Ani trochu se mi nechce na dnešní praxi. Nejraději bych zůstala na svém intráckém pokoji a užívala si volna, psala… ale povinnosti volají. Urovnávám postel a s nimi i plyšáky, kteří se povalují různě po posteli. Když se nad tím tak […]

A poslední část jediné dokončené poníkovské povídky za rok 2016 je konečně tady. V nejbližší době ještě vydám PDF soubor s revizí a opravami, které následně promítnu i na posty tady na blogu – nebudu zastírat, občas mi něco unikne a i když dělám korekturu jiným, autorská slepota je neskutečná věc. Doufám, že se povídka líbila a zase někdy. 🙂 Část čtvrtá Dozpívala jsem poslední […]

Třetí část je po dlouhé době tady. Nebudu zastírat, i když je povídka už dlouho dopsaná, zkrátka a dobře jsem měla tolik práce do školy i v soukromém životě, že jsem na zveřejnění zkrátka a dobře zapomněla. Část třetí A takhle to pokračovalo celý následující týden. Vždy po škole jsem ve své skříňce našla květinu. Každý den jinou. Následující také. A ten další týden […]

Stýskalo se Vám? Fajn, ponechám si referencí na Sherlocka. Budu upřímná, nemohla jsem se přes tuhle kapitolu dostat. Nejspíš to bude tím, že původně měla být celá psána z pohledu chlapce a nebudu zastírat… nejsem chlap, moc dobře mi to nikdy nešlo, i když se tím v poslední době zabývám stále víc. Druhou polovinu jsem zvládla napsat za jediné dopoledne a její […]