Touha

Víčka se těžce zavírají,
v uších tóny písní zní.
Vybavím si úsměv Tvůj,
z očí mi malé perličky padají.

I přes uzavřený příběh náš
mi Tvé dopisy nedají spát.
Občas je stále pročítám.
Víla kmotřička radila dobře,
že zbavit se jich mám.

Jenže jak,
když toužím po Tvém milujícím objetí,
po polibcích něžných,
zoufale jak dítě na cestě z lůna matčina
čekající na první nadechnutí světla světa.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *